Čtenáři: dobré
Hodnocení
V tomhle příběhu se ukáže, že i Galové občas naletí někomu, kdo umí pěkně mluvit. Věštec si získá jejich důvěru, zatímco Asterix je najednou za toho, kdo kazí zábavu. Komiks si dělá legraci z věštění a připomíná, že sebejistý hlas ještě neznamená, že někdo říká pravdu.
Věštec patří k dílům, která pod lehkým dobrodružným povrchem skrývají překvapivě přesný pohled na lidskou povahu. Goscinny ukazuje, že pověra není jen otázkou nevzdělanosti: lidé často uvěří tomu, co jim přináší naději, pohodlí nebo vysvětlení jejich obav. Vtipné je, že Římané tentokrát dokážou využít pověrčivost Galů bez obvyklého přímého střetu. Jejich úspěch působí nezvykle právě proto, že se zmanipulovaní vesničané sami rozhodnou vyklidit pole. Asterixova dočasná neoblíbenost zase ukazuje, že mít pravdu ještě neznamená přesvědčit ostatní. Komiks tak nenápadně vybízí ke kritickému myšlení, aniž by se vzdal situačního humoru a výrazných kreslených gagů. Výsledkem je svižná, stále aktuální satira, která se směje nejen šarlatánům, ale ochotě uvěřit čemukoliv, co se zrovna hodí a čemu věřit chceme.
Sedmička pionýrů (1979)
Jeden upravený a druhý vystřižený řádek v Sedmičce pionýrů
[23.4.2017] K tomuto dílu a jeho vycházení v Sedmičce pionýrů se nemohu vyjádřit se 100 % jistotou, neboť nemám všechny stránky. A velký problém mám hned u první stránky - mám jen spodní půlku, vršek je odstřižený a já nevím - došlo ke zkrácení u vydavatele, a na horní půlce stránky bylo něco co se tehdejšímu sběrateli nelíbilo... nebo to začalo regulérně a sběratel to dostal odstřižené, nebo sám z nějakého důvodu začátek odstřihl? Pro první variantu hovoří to, že přesně takto, zahozením prvního obrázku, začínaly v Sedmičce pionýrů díly Asterix a zlatý srp a Asterix a Gótové . Jenže tam nebylo ustřižení zřejmé, stránka začala dalším řádkem a nikdo nic nepoznal. Tady někdo ustřihl kus stránky časopisu, netuším proč, a tedy nevím co se dělo. Snad se mi ozve nějaký majitel neustřižené stránky a já to tu pak dopíši/přepíši. Oprava duben 2021: opravdu mám oříznutý exemplář, v Sedmičce ten první obrázek byl. Děkuji Cretinovi.
Teď už mám jistotu, že došlo na jedno zkrácení , sice jednořádkové, ale zato poněkud násilné. Ostatní zkrácení, a to včetně vydrancované Kleopatry totiž byly čistým střihem, tady ale došlo k zásahu do samotného obrázku který střihu předchází. Z tohoto důvodu je na ukázce vidět duplikovaný řádek, první řádek je tedy nezašednutý Egmont [O21|2] ve kterém má Asterix malou bublinu „?“, otazník, kdežto 2. řádek ukázky je ze Sedmičky pionýrů [SP17|2] a Asterixova bublina je viditelně vydavateli přelepená větší, s větou Já tu zůstanu . Obdobnou větu můžete vidět na zašednutém (tak tu já naznačuji co bylo zcenzurováno), třetím, řádku ukázky [O21|3|1].
Dvě verze obrázku. SP vlevo, Egmont vpravo
A k rozboru rozdílů překladů se překlenu jinou konkrétní ukázkou (Sedmička pionýrů [SP5|4|1] vlevo, vpravo nezašednutě Egmont [O6|4|1]. Po zkušenosti s porovnáváním grafiky u prvního dílu, Asterix z Galie , nemohu s jistotou říct zda (a proč) si dali v Sedmičce pionýrů práci a překreslili stolem bublinu... Nebo u Egmontů dokreslili kus věštce? Pochybuju. Je totiž dost dobře možné, že Sedmička pionýrů opět vyšla z první francouzské verze a Egmont, o patnáct let později vyšel z už upravené verze. Kompozičně mi ten stůl nějak nesedí. Ověřit vůči originálu to momentálně nemůžu, nemám.
Rozdílný překlad
Obecně tu platí to co u ostatních překladů v Sedmičce pionýrů, rozebíral jsem ho trochu u Asterix a Gótové a Asterix a zlatý srp ,
a nejvíce v Asterix z Galie . Takže méně latiny a cizích výrazů, méně galských bohů a nepřekládaná jména (odskákal to Archaix/Kmetix , který je v Sedmičce pionýrů oslovován vlastní ženou(sic!) „Staříku“ [SP18|1|1] ;o)
Mne zaujalo to dřívější vypouštění galských bohů , tak jsem byl na tento díl, který se bez bohů neobejde, zvědav, proto zase podrobnější ukázky...
Převážně to v Sedmičce pionýrů funguje tak, že když je nutné boha pojmenovat, je většinou pojmenován, ale v dalším ději se už to jméno zpravidla nevyskytne... v lepším případě je opsáno funkcí („Bůh hromu“ ).
Toutatis , ochránce všech Galů [SP] vs.
Teutatis , bůh našeho kmene [O]
První bublina, ve které padá spousta jmen galských bohů [SP1|5|1], pojmenuje u Egmontu [O2|1|1] navíc boha Taranise (ten je pojmenován v obou verzích v předchozí bublině) a Esuse (jako bůh života je v Sedmičce pionýrů označen Belenos).
Sekáva [SP2|1|1] vs.
Sekvana [O2|2|1], bohyně Seiny.
Letos bude všeho hojnost. [SP4|3|1] vs.
Paštika z husích jater bude letos chutná [O5|2|1]
Já to tušil, že ztroskotáme! [SP4|3|3] vs.
Že plý to stálo psáno v dlšťkách! [O5|2|3]
Sedmička pionýrů [SP5|5|1] nezmiňuje, na rozdíl od Egmontu [O7|1|1], boha Borva (studánky) a Damonu (posvátnou krávu).
Divočáci na houbách jsou výteční, ale houby bez divočáků se jíst nedají. [SP9|2|2] vs.
Ale jedlí jsou všichni, ne jako ty nemožné houby. [O11|2|2]
Budu vám vyvařovat! [SP10|3|1] vs.
abych si vás mohla ohlí... hledět. [O12|4|1]
...protože tu bude otrávený vzduch. [SP18|3|2] vs.
...poněvadž v Lutecii bydlím vedle koželužny, a tak... [O23|1|2]
Je to zajímavé, v komunistické verzi (to jsem si tady teď nedokázal odpustit) to vyznívá tak, že měl Profix chvíle kdy doopravdy a správně zavěštil... Jaktože dokázal barvitě popsat smog? Jaktože uhádl desátníkovo/šikovatelovo bydliště? A vidíte, jedna věta u Egmontu jinak a zbavuje věštce jakéhokoliv nadpřirozena. A přitom ten smog věštil správně! :o)
Nechci se rouhat, ale tím, že tu znečistíme vzduch, tak nakonec tu ten vzduch vyčistíme! [SP21|3|2] vs.
...já si na slovní hříčky nepotrpím, ale řekl bych, že se Obelix vcítil do našich problémů! [O26|4|2]
Podobný jako produkují v naší době chemické továrny. [SP21|4|1] - to byla na tehdejší dobu odvážná věta! To, že je lepší v Ústí nad Labem a okolních městech nosit na ulicích roušky, jsem se já dozvídal z rakouské televize, u nás se to tutlalo (no dobře, toto konkrétně bylo o deset let později, ale...)
Taranis, bůh bouřek a hromobití, se zklidnil a... [O27|1|1] - v Sedmičce pionýrů v rámci tohoto komentáře zmíněn zase není, ale popravdě, on tam nedává smysl... Už bylo pár dní po bouřce, Profix žil v pohodě v lese, vál vánek co se právě otáčel...
Ó skvělí mořeplavci óóó! [SP23|3|2] vs.
Na krásném modrém moři [O29|2|2]
Jsem přece největší Galský válečník se zrzavými vlasy! [SP23|5|2] vs.
Já totiž nejsem jen krásný statný bojovník s ryšavými copy; já mám i něco tuhle! [O29|4|2]
- ..jsi pouhý legionář a já desátník
- Ty hlupáku na desátou [SP25|2|3]
Tohle není špatná slovní hříčka. Tak nevím jestli kvůli ní v Sedmičce pionýrů nechali desátníka od začátku, nebo zda to byla další snaha se vyhnout latině a nepoužít slovo optio, šikovatel. Přitom kolonku na překlad latiny tam měli.
- ...já jsem optio, kdežto ty jen legionář...
- Blbec! [O31|3|3]
Tohle na mne vždy působilo trochu jako „šrapnel“ a sedělo mi k Asterixovi jakožto komiksu i pro dospělé. Stručné, výstižné, úderné. Nojo, ale Sedmička byla vlastně překládaná pro děti...
že jejich mužové zkrásní, nebo že budou ony inteligentnější... [SP28|2|3] vs.
že jejich manžel bude krásný a chytrý... [O35|2|3]
Budou tě obsluhovat od rána do rána... [SP30|1|3] vs.
..nabídnou ti vepřová ouška s povidly. [O37|3|3]
No nezlobte se na mne, ale to se teda u Egmontu Kateřina Vinšová moc nerozjela! Za sebe bych bral ten starší překlad... už proto, že jako praktikující vegetarián nemám zapotřebí ožužlávat prasečí ouška! ;o)
Ale, ale madam, nechte mě! [SP31|5|2] vs.
Ale mladá paní! Co po mně vlastně chcete?! [O39|4|2]
Sedmička pionýrů, časopis pro děti, radši nic dvojsmyslného... jestli mi rozumíte... když hospodyňka uvidí utržený gombík, její nit nic nezastaví... což byl asi tento případ :o)
Teď není čas na sny! [SP32|1|2] vs.
Opět v Sedmičce pionýrů nevyužitá bublina na vysvětlivku, o Titovi Macciovi Plautovi se tam nic nedozvídáme. Plautus na wikipedii .
Není čas na plautovinky! *) Narážka na antického dramatika Plauta, Molièra své doby [O40|1|2]
Komentář k úplně poslednímu obrázku [SP35|4], závěrečné hostině, vypouští v Sedmičce pionýrů jakoukoli zmínku o galských bozích . U Egmontu zní poslední věta [O44|3] takto:
Pod hvězdami a pod ochranou boha kmene Teutatise, prozřetelnosti Rosemerty a Cernunnose, boha přírody, se Galové vespolek radují z přítomnosti a na budoucnost nemyslí.
No výborně, takže jsem tady nakonec doslova vykecal konec příběhu... radši už toho nechám! ;)